Zbavte se ega!

Abyste byli schopní zničit vlastní ego, musíte k sobě nejprve být ultimativně upřímní a přiznat si, co přesně jste vy a co jen vaše představa o vás samotných, které chcete věřit vy a přesvědčujete o ní ostatní. Dokud nemáte jasno v tomhle, nebudete přesně vědět co ničit.

Jeden z největších problémů mezi vámi a vaším vyrovnaným, autentickým já může být ego, ať už vnitřní či vnější (nebo obojí). Stručně, jedná se o vaši představu o vás samotných, které chcete aby ostatní (či vy samotní) věřili a dodávali vám tak pocit ujištění a spokojenosti. Jde zkrátka o jakousi "fasádu," jejíž budování a udržování vás stojí nemalé množství energie, kterou byste jinak mohli investovat do skutečně naplňujících věcí.

Ego je o to fragilnější, čím rozsáhlejší je. Čím více lidí přesvědčíte o nějaké svojí rádoby epické vlastnosti/minulosti/achievementu, tím hlouběji padnete jakmile se ukáže, že to celé je jen maska - tím více zklamaných lidí, kteří najednou nejen že vidí jak obyčejní/podprůměrní vlastně jste, ale ještě ve vás vidí někoho, kdo o sobě úmyslně budoval iluzorní představu, aby si dělal dobře - lidí, na kterých stál váš sebeobraz. Vaše Redemption bude tvrdá a bolestivá, ale není nemožná. Stejně tak čím více se o svojí domnělé skvělosti přesvědčíte vy samotní, tím tvrdší blow schytáte, jakmile dojdete prozření. Kombinace těchto dvou věcí dohromady bude obzvláště agonizující. Ale nutná, chcete-li začít "doopravdy."

Nějakou podobu ega má velká většina lidí, někdo si buduje reputaci slušňáka, jiný tvrďáka a další génia. Jak již bylo napsáno v článku o egu - lidé si ji obvykle budují v nějakém sociálním kruhu, zatímco v jiném nikoliv (prosím neplést s mravy či filtrovaným chováním kvůli společenským očekáváním), případně před sebou samotnými. Pro více informací o egu si prosím pročtěte tento článek.

A nyní, jak s ním pryč? Faktem je že vám nejspíše dodává určitou validaci, díky které si se sebou připadáte falešně spokojení. Třeba chcete být považovaní za epické baliče, velké vůdce, šílené vědce... A tak si tuto reputaci udržujete a z poslušnosti, obdivu či jakékoliv jiné formy validace (ano, i sex či zamilovanost) od ostatních (zde fungují tyto reakce jako validace vašeho ega, které je z ní prakticky utvořené, jakkoliv si to před sebou můžete zakrývat) si pečlivě skládáte obrázek o sobě samotných, ve kterém se poté "rochníte." Funguje to jako droga, kdy validace ze strany ostatních (nebo i vašich vlastních úspěchů - napříkad si na internetu děláte IQ testy zdarma, abyste viděli vysoké číslo) je vaše substance of choice, všechno je totiž eventuálně chemie ve vašem tělě. Stejně jako u jiné závislosti, budete potřebovat vyšší a vyšší dávky, abyste dosáhli toho samého efektu a v případě že jsou vám odepřeny, nastane absťák - absťák po vašem egomorfinu.

Stejně jako v případech jiných závislostí, můžete zvolit buď tapering (postupné snižování dávky) či jít "cold turkey" a absolutně si egomorfin odepřít. Nicméně tu funguje i jiný princip - a sice že pokud nemáte čím nahradit onu prázdnotu, kterou vaše ego (fungujíce jako droga) vyplňovalo, lehce můžete jít zase do relapsu. Tuto prázdnotu by měl vyplňovat váš individuální imperativ, tedy vnitřně motivovaná životní cesta. Bohužel, tu nejspíše neznáte pokud jste si od sebe nedali pokoj a ego bývá často hlavní překážka mezi vámi a vnitřním klidem - začarovaný kruh.

Nakonceptualizujte si tedy ničení vašeho ega jako váš "krátkodobý" cíl (ale nedělejte si nové ego z toho, že jste dokázali zničit to staré) a pozorujte se, to vám zabere spoustu času, bude stát extrémní množství námahy a proděláte X breakdownů, možná že dojde i na slzy - to už záleží na tom, co všechno jste si o sobě udržovali za představy a jak rozsáhlý se tento problém stal. Nicméně berte z této destrukce vaši novou vnitřní energii, mějte na paměti že jakmile se z toho celého otřepete a redeemnete se (možná budete muset i vysvětlit spoustu věcí lidem ve vašem okolí), čeká vás konečně klid a světlo. Už žádné pracné udržování svého sebeobrazu u ostatních či před sebou samotným, žádná kontrola toho, co si o vás lidé povídají, žádné hlodavé pocity typu "Co když mě prokoukli?" Berte tohle jako vaši Očistu.

Prakticky to poté vypadá tak, že se začnete pozorovat a tam, kde byste se snažili samoúčelně "zářit" (vy moc dobře víte kdy a kde, ať už je to vynucování si poslušnosti, demonstrace skvělosti či sledování toho, jak moc vás dívky obdivují a mají s vámi sex - pokud nevíte, tak směřujte do našeho článku o upřímnosti k sobě samotným) a prostě to pomalu začnete stornovat, nepochválíte se (jakkoliv skrytě) tam, kde byste to jinak udělali, odmítnete sex ze kterého byste se jen ujišťovali o vaší skvělosti, řeknete lidem ať si dělají co chtějí tam, kde byste požadovali poslušnost. Můžete jim i otevřeně říct že likvidujete svoje ego, třeba začnou také, svět absolutně bez ega by byl nádherným místem (recept na utopii?).

To neznamená že se stáhnete někam do pozadí a nebudete se o nic snažit, naopak teď budete mít ještě víc energie na to dělat to, co vás vnitřně naplňuje - už nebude třeba totiž žádnou plýtvat na to, co si o vás ostatní myslí. Pokud budete na svojí upřímné cestě, bude to z vás zářit samo, je to autoregulační problém. Na "egomorfin" si aktivně odvykejte tak dlouho, dokud neucítíte že ho absolutně nepotřebujete - u toho je ale třeba nahradit ho něčím dalším, ideálně individuálním imperativem. Zkrátká pomalý přechod od ega k imperativu, od falešného obrazu k pravému.

Doporučuji prokládat aktivní ničení vlastního ega spoustou času se sebou samotným, kdy to celé budete zpětně hodnotit a vstřebávat, možná i rozdýchávat. Zvolte co vyhovuje vám - procházky přírodou, mluvení ke zvířatům, relaxování v křesle, posezení v hospodě se sebou samotným, vedení si osobního deníku kam si to celé na tvrdo sepíšete. Je to dlouhý, bolestivý a vyčerpávající proces, ale stojí to za to.