Sebeláska: Naučte se mít rádi svoje vnitřní já.

08/20/2019

Je zajímavé, že člověk někdy hledá nápad na článek a nemůže ho nic napadnout. Inspirace má přestávku, na moři kreativity panuje klid a bezvětří. Prostě, můžete se snažit a stejně nic nepřijde. Potom se ale objeví malý impuls, jedna věta, slovo, signál a rázem se strhne bouře. A všechno to z vás musí ven. Chcete se podělit. A to je přesně i příklad tohoto článku.

Tohle téma je mi hodně blízké a doslova ho miluji. Sebeláska, respekt k sobě samým, hlazení toho našeho vnitřního já, masáž na psychiku. Zbožňuji to. Mucq! Přitom se nejedná o narcismus, ale o to, dělat věci, které chceme a ne ty, které musíme, protože se od nás očekávají.

Vždy, když se o tomhle s někým bavím, slýchávám většinou, že trpím narcistickými sklony. Ano, v některých směrech ano. Neznám člověka, který by na sebe koukal ve výloze obchodních výloh a aspoň v hlavě si neřekl, že je prostě ku*va sexy.

Převážnou většinou však tvoří ale sebeláska k mému vnitřnímu já. Naučil jsem to a velice rád se o tom podělím i s vámi v tomto článku.

Kdybych se vás teď zeptal, zda se máte rádi, asi bych uslyšel věty jako:,, No, jasně, že jo.". Nebo: "Co to je za blbost, ty vole?" Hned vysvětlím. Sebeláska je totiž to, že se chováte sami k sobě nějakým určitým způsobem. Jak nakládáte se svým tělem, co si o sobě myslíte. Jak jednáte v daných situacích, jak reagujete na něco. Pokud si o sobě myslíte, že jste loser a pozér, někde je něco špatně. Stejné myšlení = stejná realita.

Sebeláska totiž vychází z vašich pocitů. Je to něco, kam zapluje vaše loď, když je třeba najít přístav na odpočinek. Aby to bylo ještě více zřejmé, napíšu zde několik příkladů sebelásky

Jít na záchod, když už dvě hodiny držíte vás močový měchýř v křeči.
Jít na akci a nepít, když víte, že vám bude další den špatně.
Když několik hodin sedíte a potom se protáhnete.
Nevyhovět někomu jen proto, abyste se zavděčili.
Umění říkat ne, když je vám něco proti srsti a vůli.
Říkat svůj názor.
Měnit svůj názor.
Když se pochválíte za něco, aniž byste to čekali od ostatních.
Pochválíte se v zrcadle a sami sobě řeknete, že jste prostě boží

A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Sebeláska je dokonce i rozchod s někým, kdo vás stahuje dolů nebo vás v něčem brzdí. I tohle může být projev této úžasné věci, která jde ruku k ruce i s respektem k vašemu já. Sebeláskou totiž projevuje i právě onen respekt. Je to něco jako: "Dobře, tohle se mi nelíbí, je to v rozporu s mým vnitřním přesvědčením, nebudu to dělat."

Když děláte něco a vám se to nepovede, nemá cenu se naštvat. Tím automaticky ztrácíte svůj focus a zároveň to ve vás vzbudí myšlenku na to, že jste vlastně k ničemu. A taky už nebudete mít pro danou věc ten zápal.

"Ok, tak jsem blb a neumím to."

Ne!

"Dobrá, možná nemám pro tuhle věc vlohy, ale to neznamená, že to nemůžu příště zkusit znovu."

A platí to i pro práci. Pokud máte job, ve kterém nejste spokojení, co vás na tom místě vlastně drží? Trpíte výlevy šéfa, neschopného kolegu, zůstáváte v práci dlouho a proč? Peníze? Ale, no tak! I tohle je způsob sebelásky. A ta nebude asi moc velká, hádám. P

Příklad z vlastní zkušenosti

Mám kamaráda, který se před rokem rozešel se svojí dívkou. Tenkrát z toho byl hodně na dně. Docela často jsme si psali a on pořád dokola navazoval jedno a to stejné téma. Ten rozchod ho štval. Ze začátku jsem tu byl pro něj. Potřeboval oporu. Uběhly asi tři měsíce od rozchodu a on pořád mluvil jen o tom samém. Štvalo ho to. Pro mě to znamenalo vydat hodně energie na to, abych ho uklidnil. Dával jsem mu několik typů, které by mu pomohly, ale on se toho chytl jen na chvíli a potom byl zase ve starých kolejích. Opravdu mě to stálo hodně energie. Po půl roce bylo téma pořád stejné, nic se nezměnilo. A já jsem najednou přestal na jeho zprávy reagovat. Jednoduše jsem neodpovídal. Ptáte se, co jsem to za kamaráda, když ani nepomohu jednomu z nich? Jedno slovo - sebeláska. Nevadí mi poslouchat, když si někdo brnkne na strunu lítosti, hněvu a zlosti. Ale, taky nejsem povinný to číst neustále. Měl jsem toho dost a jeho negativní nálady se potom přenášely i na mě. A jemu to časem došlo. Dopadlo to dobře. Už má novou slečnu a podle fotek a osobních setkání jsou spolu šťastní.

Není to zase tak dávno, co jsem měl zdravotní problémy se zády. Tahal jsem váhy a jednoduše kašlal na prevenci. Co se stalo? Udělal jsem pohyb tam, ale už jsem nemohl zpátky. Několik dní jsem se utápěl v bolestech, skoro nespal. Až jsem nakonec skončil v nemocnici na neurologii s podezřením vyhřezlou ploténku.

"No, tak to jsi v prdeli, kamaráde. Tobě už odzvonilo.", říkal jsem si pro sebe. V hlavě mi běžely scénáře toho, že prodávám celou svou posilovnu a jeden z mých koníčků definitivně skončil. Dostal jsem několik obstřiků, prášky a za pár dnů jsem byl zase zpět. ALE, něco jsem si UVĚDOMIL! Pokud nechci, aby se to opakovalo, musím něco dělat jinak. A proto jsem pravidelně začal chodit na masáže. Probudila se ve mně sebeláska a od té doby se o sebe takhle hezky starám. Nelituji těch peněz, protože investuji do sebe. Mám se rád, abych zase skončil v nemocnici. Někdo může tvrdit, že jsem si za to mohl sám. Ano, má pravdu. Někomu stačí malý impuls, někdo jednoduše potřebuje velkou ránu, aby si něco uvědomil.

Moje sebeláska je i to, že pravidelně navštěvuji psychologa, kde si dopřávám mozkový restart. Je to báječná věc a díky tomu vypouštím z mozku nahromaděnou kapacitu a odcházím prázdný a svěží.

Tohle jsou všechno věci, které pozitivně masírují vaše vnitřní já. Ukrývají se v maličkostech i velkých věcech. A pokud dělají dobře vám, budou dělat dobře i vašemu okolí. Půjde to na vás poznat a vy se stanete novým člověkem. Pokud máte rádi sebe, máte rádi i ostatní. Pokud respektujete sebe, respektujete i ostatní.

Napusťte si vanu, přidejte do ní olej do koupele, pěnu, zapněte si muziku dle vlastního výběru a prostě si to jen užívejte. Je to projev sebelásky. Ukažte, že se máte rádi. Aspoň jednou týdně. Věci se začnou měnit a vy s nimi.

Pamatujte na to, že nemáte jen a pouze tu fyzickou schránku, ale důležitá a podstatná je i ta vnitřní.