Rozdíl mezi vnitřní motivací a kompenzací

Rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací nejspíše znáte ale jen pro ujasnění - pokud něco děláte motivovaní vnitřně, pak to činíte zkrátka proto, že vás to nějak naplňuje a onen zájem či koníček samotný je vaším účelem. Někdo se věnuje umělecké tvorbě, jiný autům a další třeba drogám nebo zachraňování planety.

Oproti tomu vnější motivace znamená, že danou činnost provozujete za nějakým dalším účelem a je to pro vás jen prostředek, nikoliv účel. Například chcete zbohatnout, tak se učíte doktorem nebo si přejete spoustu dívek a tak podlehnete pickupu.

Ani jedna motivace není automaticky dobrá či špatná, nicméně lidé motivovaní zevnitř cítí naplnění z činnosti samotné a bohatství či dívky jsou pro ně takový bonus. Ti druzí oproti tomu vidí v téhle činnosti spíše takové nutné zlo a obvykle jí nedávají tolik jako ti motivovaní zevnitř, což bývá znát na jejich výsledcích. Není to ale pravda ve všech případech.

Teď se ale zamysleme, co když si třeba hledáte přítelkyni či milenku proto, že nechcete aby si o vás ostatní mysleli, že to s holkama neumíte či něco podobného? Nebo je důvodem fakt, že cítíte hrozné strádání a spoléháte na to, že dívka vám vyřeší životní problémy? O jakou se jedná motivaci nyní? Nelamte si hlavu, ty výše uvedené škatulky mají nějaké definice a my se jimi nemusíme omezovat, faktem však zůstává, že takhle získaná přítelkyně či milenka není účelem ale prostředkem. Prostředkem pro nějakou kompenzaci.

A časem to bude cítit, buď na ní budete příliš závislí nebo se s ní budete snažit hlavně všude ukazovat, všem o ní povídat (nebo si ji naopak škudlit pro sebe), to už záleží na tom, z jakého důvodu jste se s ní dali dohromady. Ten důvod mohl být i jen prostý sex, pak je dívka opět prostředek, nikoliv účel (a ano, pokud to tak má taky, není na tom nic špatného), proto je naprosto esenciální dát dívce ve vašem životě  jasnou roli a ta by neměla být žádnou formou kompenzace. Sex, který jsem uvedl jako příklad, může a nemusí být kompenzační, to už záleží jak přistupujete k němu samotnému. Vše bude nemilosrdně rozepsáno a rozvedeno.

Obecně však platí, že pokud je vaše motivace nějaká kompenzace, bude to celé vratké, neupřímné a časem se to rozpadne. Také vás to bude stát šílenou námahu a energii, budete pořád kontrolovat například jak na vás dívka (či dívky) reaguje, jestli si o vás někdo nemyslí že jste idioti či se budete ujišťovat sami o sobě třeba děláním znalostních testů. To už záleží na tom, v jakém poli si patologicky nejste jistí.

Vždycky se na chvíli ujistíte (třeba sexem, dobrým výsledkem v testu či nějakou diskuzí, kde se budete snažit zazářit) a pak budete mít kratší či delší dobu, ve které z toho budete brát formu validace, tzn. cítit se dobře sami se sebou a "mentálně se rochnit" ve vašem domnělém vítězství. To ale opadne a vy budete potřebovat další dávku validace - a znovu a znovu a znovu.

Je to začarovaný kruh, pokud se snažíte něco dokazovat sobě, může vás to prostě přestat bavit, pokud ostatním, může to zmizet když zmizí oni. Pořád to ve vás ale nejspíše někde bude, značí to nějakou hlubší nejistotu, příčina může být různá - problém z dětství, traumatický zážitek, silné přesvědčení pramenící ze sociálního či náboženského programingu... Možností je spousta a podíváme se na ně jindy.

Nicméně ideální řešení je zbavit se nejen těchto dílčích nejistot, jakýchsi "děr" ve vaší osobnosti, ale kompletně ji zacelit tak, aby se nemohly tvořit další. Jak na to se pokusíme přijít.